Příroda a počasí

Webová kamera ČHMÚ - meteorologická stanice Přimda
Webová kamera ČHMÚ Přimda

Aktuální počasí na Přimdě
Aktuální počasí v ČR
© ČHMÚ

Předpověď počasí pro Tachovsko

V městečku pod zříceninou přimdského hradu nenarazíme na žádné přírodní zvláštnosti. Až na to, že klimatické podmínky tu jsou přece jen o něco drsnější než v okolí s nadmořskou výškou o 200 m nižší. Letních dní s maximální teplotou nad 25 st.C tu je o 5 méně, zimních dní s minimální teplotou pod bodem mrazu o 30 více. Sněhová pokrývka leží na Přimdě v dlouhodobém průměru déle o 40 dní.

Zimní návštěvníci Přimdy se někdy mohou obdivovat mohutné jinovatce připevněné na všem. Nemohou ale tento obraz vychutnávat tak dokonale jako místní obyvatelé. Ti byli někdy před takovým dnem 'uvězněni' dlouhou řadu dní v nízkém mraku, vytvářejícím pro Přimdu charakteristickou a z dálky viditelnou 'čepici'. Za tuto dobu se vytvoří až 10 cm dlouhé praporky jíní. Když pak najednou přijde sluneční den, nezáří jen slunce, ale i tváře všech lidí žijících na Přimdě. Potkají-li se dva lidé, kteří se jindy míjejí jen s krátkým pozdravením, musí se zastavit, aby si řekli třeba jen 'to je nádhera'…

Právě tak jako čepice z nízkých mraků, je pro Přimdu typický vítr. Není mnoho dní do roka, aby tu vítr nefoukal a je jich dost, kdy fouká dosti silně. V sedle ohraničeném na jedné straně vrchem Přimda a na druhé straně Šibeničním vrchem, dosahuje vítr zvýšené rychlosti. Místní příroda i lidé jsou na něj zvyklí. Ani při rychlosti 150 km/hod. vichřice v lese moc škody nenadělá. Stromy jsou otužilé. Lidé při náporu větru jen trochu zavrávorají. Chodí se 'námořnickým krokem'. Nepříjemná překvapení připravil vítr již vícekrát stavařům, kteří nebyli zvyklí stavět v takových podmínkách. Jednou vítr sroloval celou plechovou krytinu na prodejně Jednoty. Jindy zase sundal celou střechu i s krovy na dostavované bytové budově. Přimdští občané občas s úsměvem sledují údiv lidí neznajících přimdský vítr. Muže čile pronásledující své klobouky, které je opustily, ženy zápolící se svými obrácenými deštníky. Kapky deště při silném větru dopadají takřka vodorovně, deštích před smáčením stejně neochrání. Praktičtěji to řeší přimdské ženy. Kapuci bundy stáhnou přes obličej co nejníže, límec vyhrnou co nejvýše. Je vidět jen oči. Jako bychom se ocitli v arabském orientu.

Silný vítr ale nedělá lidem jen zlomyslnosti. Než byla zprovozněna dálnice Plzeň - Rozvadov, byli přimdští obyvatelé větru vděčni, že odnášel výfukové plyny produkované kolonami kamionů, jejichž motory pracovaly při stoupání na Přimdu naplno. V minulosti měl využívat sílu větru i větrný mlýn, který stál napravo od silnice vedoucí k Velkým Dvorcům v místě, kde začíná silnice prudčeji klesat. Shořel v r. 1870.

Český Les, k němuž Přimda a její okolí patří, má, dalo by se říci dík vývoji po r. 1945, výjimečné podmínky stát se oblastí turistického ruchu. Dříve nebo později dnešní turistická střediska ztratí svou současnou přitažlivost. Vysoká koncentrace lidí má své zápory. Mnohé oblasti Českého Lesa se staly po odsunu německého obyvatelstva liduprázdnými a tento stav se uchoval zásluhou hraničního pásma s jeho drátěnými zátarasy prakticky dodnes. Tyto zvláštní podmínky by se měly využít a proto bylo navrženo vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český Les. V této oblasti by se měly citlivě skloubit zájmy ekologické i ekonomické se zájmy zde žijících lidí a nemělo by se zapomenout na to málo historických památek, které režim hraničního pásma ušetřil.

Do sféry ekologických zájmů patří vyhlašování zvláště cenných objektů za chráněné a následná péče o ně. V blízkosti Přimdy jsou dvě státní přírodní rezervace. SPR Přimda je chráněna od r. 1956. Rezervaci o výměře 33 ha tvoří převážně bukové porosty na prudkých balvanitých svazích okolo hřebene Přimdy. Dnešní porosty nejsou původní. V blízkosti hradů les z obranných důvodů být nikdy nemohl. Dnešní stav porostů ale odpovídá původním. SPR Diana byla vyhlášena rezervací v r. 1933 a má výměru 21 ha. Ještě před několika desítkami let bylo možné v rezervaci obdivovat bohatou květenu typickou pro tento typ bučin. Od té doby ji do značné míry potlačily porosty trav a kopřivy. Majestátní, dnes už 270 let staré buky ale zůstaly a jsou působivé nadále. Vývoj v dianské rezervaci nás důrazně poučuje o tom, že lesní rezervace není možné v mnohých případech ponechat přirozenému vývoji. Časem by z nich nemuselo zbýt nic z toho, proč byly vyhlášeny rezervací. Je třeba přírodě jemně pomáhat. Chránit přirozené zmlazení proti zvěři a tam, kde ho už čekat nemůžeme, vysazovat v rezervaci sazenice těch druhů dřevin, které by tam měly být. V rezervaci Diana se to už déle dělá. V této rezervaci rostla jedle, o níž se říkalo, že byla nejvyšší v severní části Českého Lesa. Když v r. 1945 uschla, byla vysoká 56 m.

Ten, kdo má rád les, najde při pochodování okolím Přimdy více míst kde se zastaví, aby pozoroval obrazy, které se mu nabízejí. Měl bych připomenout jednu místní zvláštnost. Tak jako na jihočeských rašeliništích roste známá borovice třeboňská, tak u nás roste borovice rozvadovská. Vytváří vysoké a z lesnického hlediska cenné kmeny. Na rašeliništích, kde u nás roste, nemůže zapustit kořeny do velké hloubky, jak to borovice dělává. I tak je ale proti ničivým vichřicím na rozdíl od jiných dřevin, zvláště smrku, velmi odolná.

V blízkosti Přimdy jsou dvě oblasti klidu. Posláním oblastí klidu je uchovat pokud možno přirozený vzhled krajiny a vytvářet podmínky pro oddech a zotavení formou pěší turistiky. Jako první vznikla oblast klidu Valcha u Stráže u Tachova. Hranice této oblasti klidu tvoří silnice Stráž - Bonětice - Olešná - Strachovice - Bernartice - Borek - Stráž. Jako druhou byla vyhlášena oblast klidu Diana. Její hranice tvoří silnice Přimda - Svatá Kateřina - Diana. Dále lesní cesta do Nové Vsi a pokračuje silnicí Nová Ves - Třemešné - Rájov - Orlov - Přimda.

Poněkud stranou se nacházejí nedaleko Lesné dvě státní přírodní rezervace. Farské bažiny o výměře 63 ha a Podkovák o výměře 3 ha. Obě tyto rezervace chrání porosty borovice blatky a její charakteristickou květenu.